Jak mi zcenzurovali blogový román … opravdu píšu tak vulgárně?

Napsat kapitolu do knihy Srdce domova s Michalem Vieweghem a být vybraný, to je pro každého amatérského pisálka šance ukázat, co v něm je, a porovnat své umění s ostatními. Nejsem výjimka. Nedělám si iluze, že vznikne kdovíjak hodnotný text. Jde o zkušenosti.

Prví tři kapitoly jsem takticky vynechal, abych viděl, jakým stylem je text napsaný a jakým směrem se ubírá.

Přečetl jsem si doporučení a dozvěděl jsem se, že
„Texty nemusí být "dietní", vulgarismy i sex do beletrie patří. Avšak kapitoly, které budou vulgarismy zbytečně plýtvat a sex zobrazovat bez zjevné souvislosti s příběhem, nemají naději na úspěch.“

Také si myslím, že sex a vulgarismy do beletrie patří. Protože lidé tak mluví a žijí. Ostatně pan Viewegh to naznačil už v první kapitole (například výrazem „vylízanej pekáč“).

Přečetl jsem si první tři kapitoly, nasál atmosféru knihy, a začal jsem psát …

Má kapitola se v redakčním sytému neobjevila. O několik hodin později jsem ji vložil znovu a zase nic. Že by cenzura? Vážím si několika hodin své práce. Víc než natolik abych tu práci někam poslal a nechal to být. Co je tohle za jednání? I když si nemyslím, že můj text byl vulgární, zcenzuroval jsem ho a uhladil veškeré potenciální vulgarity. A vložil potřetí. Text tentokrát prošel a objevil se mezi ostatními „schválenými“ texty.

Uvádím potenciálně vulgární věty:

„Káťo, to byla kuřba, to jsem ještě nezažil.“

Chlapi mají rádi kouření, protože je pro ně bezpečné. Neriskují, že ho nestihnou vyndat a partnerka otěhotní. Mohou se nezodpovědně vystříkat do poslední kapky. „Jó, to byla kuřba, Káťo, a teď bych si dal lahváče?“

Kromě kouření se chlapům líbí velký prsa. „Káťo, ty máš ale kozy.“

Celá moje čtvrtá kapitola je zde.

Nemám rád, když se chodí kolem horké kaše a hledají se politicky, rasově, sexuálně korektní výrazy, až se z té horké kaše stane vlažná břečka. Nemám rád, když se daním říká „pojištění s prvkem solidarity“, Cikánovi se říká „Rom“ a zabíjení lidí se říká „humanitární bombardování“.

Pohoršuje někoho (z vás čtenářů) slovo „kuřba“? Bylo by v pořádku „kouření“? Nebo se musí použít „felace“. Nebo je povolené použít jen „orální sex“?

Je zakázané „vyndat ho“, ale musí se „přerušit soulož“?

„Stříkat“ smějí pouze hasiči, kdežto v posteli se smí pouze „ejakulovat“?

Opravdu píšu tak vulgárně, že se to nedá číst?

Tento článek neměl být o tom, zda být či nebýt vulgární. Každý ať se stydí za to, co napsal, a každý ať čte, co ho zajímá a co snese.

Jde mi o to, aby stejná pravidla platila pro všechny účastníky soutěže. Michal Viewegh v první kapitole použil výraz „vylízanej pekáč“. Lenka Zlatníková ve vítězné třetí kapitole použila „strkat hadici do prdele!"“. Nechci s těmito dvěma soutěžit v tom, kdo píše nechutněji. Rád jim přenechám vítězství. Myslím si, že mé výrazy jsou decentnější a v textu mají své místo.

Smyslem literární soutěže je povzbudit začátečníky, ne jim podrazit nohy tím, že někdo jejich text vyřadí a nedovolí uveřejnit a ani neřekne proč.

Jak by bylo vám, cenzoři, kdybyste několik hodin na něčem dělali a někdo to vzal a spláchnul do záchodu? Beze slova.

Nic moc pocit, že?